Milky sky

19.11.2017

Trochu podzimní mlhy, ještě než nám nasněží. A ono sněžilo. Nám jo. Asi tak tři minuty, kdesi na cestě od prababičky po D1.  Ale horalové, ti už dávno staví sněhuláky, to já vím...

P.S. a pozor, už jsem tak dobrá, že mě kopírujou ještě před vystavením na blog :)))

Zahrádkáři Kersku! 

Jako milovnice Hrabalových knížek (a Menzelových filmů) jsem se chtěla podívat do Kerska. To se tak hezky vyslovuje -  Kersko. Jako když řeknete kerblík nebo mejdlo. 

                                                                                                          Taková menší předzahrádka nějaké z chatek

Osada je skutečně poměrně daleko od civilizace, což mě překvapilo. Křižují jí ale široké dlouhé silnice (s autobusovou zastávkou), které vedou pořád rovně (a pořád a pořád a pořád) a kolem nich vidíte něco... něco jako kdybyste vzali les, rozparcelovali ho na velké obdélníkové pozemky, ty oplotili a uprostřed si teda postavili nějakou tu chatu. Tohle fakt není chatičková oblast na kraji lesa nebo na nějakém paloučku. Tohle je sídliště velkých oplocených chatek a domů uprostřed lesa. Vypadá to trochu jako džungle, protože jdete dlouhou, lesní cestou, a předěly mezi lesem a parcelami téměř nejsou poznat.

                                                                                                  Chata Bohumila Hrabala 

                                                                                                                         Vrata s vitrážemi na dálkové ovládání

Podzimní procházka je tam ale moc pěkná! Je tam stezka Bohumila Hrabala, která má několik stanovišť i s popisky.  Hájenka stále stojí, v álejích nablito nebylo a  divokého čuníka jsme neviděli.  :)