Inktober 2018

(FB)

Tadaaa ! Done!!!   Tady máte všech 31 dní pohromadě. Obrázků je tedy 32, protože jsem jedno téma nakreslila dvakrát. Poznáte které?

Výzva je super a už se moc těším na to, jak bude vypadat Inktober 2019…

Co jsem díky výzvě zjistila:

1. Můžete celý den přemýšlet nad motivem a nenapadne vás NIC, naprosto nic. A pak večer v půl desáté vám někdo něco řekne, něco uvidíte z okna, v knížce, v televizi…a máte to! Nejde si to vynutit, vyčekat a už vůbec to nejde naplánovat. Jediné, co můžete udělat, je pokoušet se – prostě o cokoli, pokud možno nejlíp, jak dovedete. Opakovat.

2. Nejlepší věci vznikly v momentě, kdy jsem fakt nepředpokládala, že budou super. Vlastně jsem to od nich nečekala vůbec. Je to klišé, ale je to tak. Můžete si samozřejmě zlepšováním držet nějaký svůj standard, který postupně praxí a léty zvyšujete podle formulky “cesta je cíl”, ale jestli něco fakt nejde, tak je to říct si : ty jo, dnes mám náladu udělat něco co se fakt nad míru podaří!

3. Zajímavé je, že odhad na to, že se to dneska nejspíš nepodaří, ten se plní daleko častěji! :)) (ale rozhodně ne vždy!)

3. Jestli to jde nebo nejde nezávisí na náladě nebo chuti. Některá témata jsem vysloveně chtěla kreslit, ale nešlo to, šla spousta věcí do koše a zkoušela jsem to na vícekrát, než to dopadlo. Někdy se vám zase strašně nechce, ale donutíte se, sednete k tomu a – světe div se, vyšvihnete něco fakt bezva!

Takhle nějak si představuji, že odpovídají hudební skladatelé na otázku: A jak vznikal váš největší hit? Čekal jste takový úspěch? 🙂

4. Měsíc rychle uteče, ale je to dlouhá doba. Tohle je jedna série, jedna výzva, jeden zátah. Ale první a poslední obrázek, jako by k sobě ani nepatřily a byly už z jiné doby.

 

Nechte nám zimní čas

Hurá, začíná zimní čas, blíží se období “šedo-tmavo-zima-mráz”. Čas na článek s fotkami z první půlky října!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prý má být hezký i celý listopad. Mně je to ale jedno. Hlavně, že se posunul čas. To byla snad nejlepší věc v posledních týdnech, které se krátily a krátily, až z nich málem nezbylo nic než tma. A teď přiletěla z EU vlaštovka s tím, že čas se už měnit nebude a že to byla vždycky blbost.  Teď se jen hádají, který si necháme a zatím to vypadá na ten zimní. Zkrátí se Italům siesta? Přibude ve Skandinávii sebevražd? Otázky, samé otázky…

Fungovat celý rok na letní čas, tak mi přes zimu klesnou kruhy pod očima o dvě čísla níž a nezachrání to ani dvojitá zateplená deka, plápolavé svíčky ve tvaru dýně na nočním stolku a Harry Potter v HD.

V létě je vidět doslova od nevidim do nevidim, takže je to teoreticky jedno.

Mně změny času nevadí a tu zimní změnu vítám. Na druhou stranu, možná ji vítám právě proto, že jsem se v létě dobrovolně ochudila o hodinu a to mám za to.

A co vy? Dovedli byste si představit, že právě teď, když čtete tenhle článek, by bylo o hodinu méně než zrovna je? Fandíte změnám času nebo ne?

Krásný zbytek dne!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ten pocit v listopadu v šest ráno…

 

Otevřeno, pojďte dál.

 

Poslední zářijový víkend jsem trávila na Dni otevřených ateliérů v Plzni. Mohl se konat kdekoli u výtvarníků doma, ale myslím, že daleko víc lidí přijde na místo,kde je těch malířů a sochařů pohromadě víc. Tento rok se to celé konalo v Papírně. Hipsterům z Prahy by slzička dojetí jistě ukápla, prostory jsou tam bezvadné.

www.tripadvisor.cz

No a letos se ateliéry konaly v prvním patře téhle předělané továrny. Plzeň je na tahle místa bohatá (Depo 2015, Moving Station – tzv. Jižák, což byla původně novorenesanční ruina jednoho menšího nepoužívaného vlakového nádraží v centru Plzně. Vlaky tu bez zastávky projíždějí stále). Akce je zadarmo, a je ideální pro rodiny s dětmi. Kromě malířů jsou tu totiž i šperkaři, výrobci kabelek, opraváři starých panenek, jsou tu i různé dílny pro děti, kde si mohou samy namalovat obrázek nebo něco vyrobit. Výstavu máte za chvilku prošlou a dole si můžete dát kafe a dort. Ideální nedělní odpoledne:)

Raut

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Petrovi šel záskok v mojí pauze na oběd tak skvěle, že jsem pro příští rok začala uvažovat o nějaké výtvarné dílničce.

Petr zaskakuje.

 

 

 

Sladili jsme nevědomky i černý roláky. Aneb když Andymu Warholovi pomáhá Steve Jobs

A co vy? Stavíte se příští rok?  Já tam, doufám, budu znovu. 🙂

A pro mé kamarády výtvarníky  – kdo by se chtěl napřesrok zúčastnit taky, není nic snažšího, než napsat mail a poslat portfolio. Veškeré informace tady: http://www.otevreneateliery.cz/    a v sekci “pro umělce” je přímo přihláška. Časem se tam jistě objeví i ta na rok 2019.

Hezký den! L.