Padouch nebo hrdina

Génius nekopíruje, génius tvoří

Hans van Meegeren, jeden z největších padělatelů všech dob, dobře věděl, jak na to. Jaké jiné malby by měly mít největší šanci na úspěch, než ty, o nichž byli historici umění přesvědčeni, že mohly vzniknout, ale ještě se nenašly – třeba takový raný  Vermeer van Delft, určitě musí od něj existovat i nějaké náboženské motivy z raného období!

A tak si geniální Meegeren vymyslel Krista v Emauzích. Dokonale zvládnutý styl, původní dobová plátna, staré pigmenty, několik let chemických pokusů, zapékání obrazů v troubě, desítky spálených maleb, objevování nových postupů, pokusy a omyly… ale nakonec se podařilo.

Když do toho dáš srdíčko…

Je neuvěřitelné, kolik drzosti v sobě musí mít člověk, který doslova upeče nového Vermeera, a pak zařídí, aby se dostal na posouzení k největšímu odborníkovi na holandské malířství, a ten bakelitovou zapečenou malbu, sotva vytáhlou z trouby, posoudí jako úžasný objev, zlatý poklad Holandska. Muzeum v Rotterdamu okamžitě kupovalo – národní poklad přece musí zůstat v Holandsku, no ne!

A mohl být klid. Meegeren byl boháč, namaloval ještě několik padělků a pomalu se chystal s paděláním přestat. Kdyby nebyla válka a kdyby nejobávanější vrahové tehdejšího světa nebyli vášnivými sběrateli starého umění – Hitler a Göring. Když Meegeren hledal kupce pro svůj poslední obraz Kristus a cizoložnice, už nijak nešlo zabránit, aby se zvěsti o prodeji Vermeera dostaly až k nacistickému maršálu, vrchnímu veliteli Luftwafe a Hitlerově pravé ruce, Göringovi. Hitler pravého Vermeera ve své sbírce už měl a oba se rádi trumfovali. Meegeren nemohl už nic… Co Göring chce, to dostane. Řekl si alespoň za obraz nesmyslnou částku, v naději, že jej koupě odradí. Ten blázen to zaplatil. Meegeren už jen zoufale čekal, kdy se to provalí, dokonce nabídl manželce rozvod, aby ji zachránil život. A čekal, kdy to praskne.

Místo toho přišel konec války. Depozitář Göringovy nalezené umělecké sbírky byl obrovský a policie se brzy dopátrala, kdo stál za prodejem obrazu národního umělce nacistům. Meegeren byl obviněn, ale jinak, než čekal. Ne jako padělatel, ale z vlastizrady a kolaborace s nacisty!

Trest za padělatelství byl daleko nižší než za vlastizradu, a tak považovala policie jeho doznání za hloupou výmluvu. A že prý i Kristus v Emauzích, skvost rotterdamské galerie, namaloval taky on? To už se mu vysmáli. Bylo to poprvé v dějinách, kdy byl padělatel požádán, aby přede všemi namaloval další “pravý” obraz. Namaloval.

Van Meegeren u soudu maluje dalšího nového Vermeera

Veřejnost byla v šoku, ale všichni vlastně byli rádi, že to tak dopadlo. No, všichni… historikové umění měli zničenou kariéru. A tisk udělal z Meegerena národního hrdinu – muže, který obelstil a zesměšnil Göringa!

Kristus v Emauzích. Holanďané dlouho nemohli uvěřit, že jejich národní poklad, Vermeerovo nejlepší dílo, namaloval padělatel. Dodnes visí v muzeu, tentokrát už se správným popiskem.
Další falešný Vermeer.

P.S. tenhle příběh se mimo jiné objevuje i v seriálu Dobrodružství kriminalistiky, díl Paprsek  🙂

3 thoughts on “Padouch nebo hrdina

  1. Tomu sa hovorí zaujímavá životná cesta. Človek sa len nevie rozhodnúť či aspoň za niečo mal ísť do toho väzenia alebo nie kvôli okolnostiam. hm. 🙂

  2. O van Meegerenovi už jsem před lety četla a už tehdy mi přišel tento příběh neskutečný. To opravdu může napsat jen sám život! Krásný byl tvůj článek. Vermeera miluji, stejně jako celý holandský “Gouden Eeuw”.

Leave a Reply

Your email address will not be published.