Lásky mezi kapkami Říma

Na letišti Fiumicino hráli koledy a na náměstí sv. Petra se připravovali na první adventní neděli a stavěli vánoční stromek, ale ani jedno se tam nehodilo.

„Hele, ale v listopadu dost prší“, říkám Petrovi, když jsme kupovali letenky. „Prší?“, povídá.. „To znamená vysedávat celý den po kavárnách, cukrárnách a restauracích a popíjet víno? Jo, to je dobrej plán“. A byl 🙂

Ze 4° C na pražském letišti bylo za dvě a půl hodiny 16 a na mě sedla euforie jako klíště. „TVL, tady je krásně! Takový teplo, to je super!“, prohlašuju nadšeně jen v roláku a lehkém trenčkotu. Kolem se choulí italové v šále, ulice jsou prázdné a Petrovi teče do bot. Lezeme pro rezervní obuv do Zary a máme skvělou náladu.

Ubytování v centru bylo boží. Všechno je dostupné pěšky a dojíždění nekazí atmosféru té nahuštěnosti historické krásy na metr čtvereční. Řím je taková velká Malá Strana. Koukneš doprava, barokní kostel, koukneš doleva, další kostel. Otočíš se za sebe, kašna, podíváš se dopředu, malebná ulička. Jsem přesvědčená, že kdybych vzala krumpáč a začala na kterémkoli místě, kde stojím, kopat, najdu nějaký historický artefakt.

Celý jeden den strávíte jen ve Vatikánském muzeu a v chrámu sv. Petra. Nahuštěné to tam je tolik, že v takových depozitářích Vatikánských muzeí to musí vypadat jako v obřím letištním hangáru, kam se ty vykopávky házejí na hromadu a postupně se to třídí…

Jo a taky jsem se definitivně zamilovala do Michelangela. Ale o tom třeba příště…

Plán vysedávání po restauacích vyšel taky hezky.

Bodrý pan vrchní mě prokoukl brzy. Když jsme přišli potřetí, už hlásil

– Signora! Tiramisù e Lasagne!

– Si, prego!

Blbý bylo, když v sobotu došlo tiramisu…

Když není dezert, nevadí. A přestože Petr radši prosciutto crudo než sladký krémy, kopečku pistáciové neodolá. Základ je najít si v Římě svou nejlepší zmrzku. My jsme si tu nejlepší našli u Pantheonu. Protože nej věci patří k sobě! Je to Della Palma, mají přes sto příchutí a skutečně jsem napočítala hrubým odhadem 120 druhů.

Každý den město prošlapou miliony turistů, nadělají miliony selfíček, ale stačí pár maličkostí, díky kterým se z obyčejného výletu stane výlet, který si člověk zapamtuje na delší dobu… Kapky deště snášející se ze střechy Pantheonu, interiér barokního kostela po setmění a nebo jen nejlepší zmrzlina na světě.

Krásný den a cestování zdar! 🙂

L.

4 thoughts on “Lásky mezi kapkami Říma

  1. To je nádhera. 🙂 Taky ráda cestuji mimo sezónu, však ten déšť ničemu nevadí.

    Z Della Palma jsem byla naprosto unešená, tolik zmrzliny a ještě tak vynikající! Člověk si nemohl vybrat. Vatikánská muzea a výhled z baziliky se mi z Říma líbily asi nejvíce, stojí za to vystát si frontu…

Leave a Reply to Ivana Složilová Cancel reply

Your email address will not be published.