Liběna Nováková

Odradím vás hned v úvodu – jako DIY a na pár triček je to technika zbytečně náročná, drahá a neefektivní… taková pro nadšence – mě to nadchlo naprosto stejným způsobem, jako některé lidi nadchne třeba vyvolávání fotek doma v koupelně. To kouzlo, ta kvalita…!

FULL – DIY – VERZE

Já to sama zatím zvládla jen za asistence profíka na sítotiskovém workshopu – v domácích podmínkách to chce trpělivost a trénink, protože je to dost alchymie. Ale zas pak zažijete pocit jé, hele…! Ono se to tam objevilo! K nezaplacení :))

sehnat si musíte: síto a rám, na který jej napnete, fotocitlivou tekutinu, tričko, obrázek namalovaný nebo vytištěný neprůhlednou černou barvou na fólii, sklo na zatížení, temnou komoru s červeným světlem, vanu se sprchou, přenosnou podložku, barvy na textil či na sítotisk a zdroj světla (já si vybrala slunce) .

Síto pevně vypneme na rám. Vlezeme do temné komory, aktivujeme fotocitlivou tekutinu a natřeme jí síto po celé ploše. Od téhle chvíle až do vyvolání síto nesmíme vynášet na světlo. Necháme několik hodin zaschnout.

Vyvolání šablony – verze se sluncem

Po zaschnutí položíme síto na tmavou matnou podložku tak, aby mezi sítem a podložkou nebyla mezera (slunce by vrhalo stíny). Na fotocitlivou vrstvu těsně položíme fólii s motivem a folii ještě zatížíme skleněnou destičkou. Celé to vezmeme, odneseme ven na slunce a odpočítáme cca 30 vteřin. Vrátíme se s tím vším zpátky do koupelny – vlastně do temné komory – a silným proudem vody vymyjeme části, na které slunce nepůsobilo a tudíž je nestačilo vytvrdit. Objeví se nám vymytý obrázek a máme šablonu. Necháme síto uschnout, připravíme si tričko (mezi předek a zadek trička dáme nepropustnou podložku) a položíme na něj síto. Podložíme ho o pár mm výš, aby na tričku neleželo přímo, ale aby se trička dotklo až teprve, kdy na něj budeme tlačit stěrkou. Zajistíme. Nu a pak už jen přiměřené množství namíchané barvy nalijeme na nepropustnou část síta a stěrkou setřeme přes ten propustný motiv. Máme natištěno. Zafixujeme žehličkou.

Uf… Tak a je to 🙂

P.S. Proč Never say no to panda? – je to návrh na přání (pro Petra) – parafráze na tuhle reklamu.

P.P.S. napište mi, zda by vás tohle téma zajímalo i do budoucna. Materiálu z mých (ne)úspěšných pokusů a omylů mám spousty ! 🙂

Hezký víkend! 🙂

       

Thermal, lustr, René Roubíček, 1976 https://www.earch.cz

Mezinárodní filmový festival ve Varech mám ráda hned z několika důvodů. Není to jenom o filmech. Není to jen o celebritách a večírcích. Dokonce to nemusí být ani o oplatkách, balonkách, cukrové vatě, stáncích s fotokoutky a výtelech na vyhlídky, rozhledny a další lázeňské pamětihodnosti ( letos tu bylo i spousta programu pro děti).

Může to být prostě jen o té celkové prázdninové a bezstarostné atmosféře, kterou to všechno dohromady vytváří, o setkávání s přáteli… pro mě je to i místo, kde každý rok vidím pohromadě palmy, lehátko, cizince, suvenýry, slanou vodu a zmrzlinu a nemusím kvůli tomu k moři 🙂

Letos jsme si taky našli (kromě těch filmů a oplatek) to své, nachomýtli jsme se na velmi příjemnou událost. Komentovanou prohlídku Thermalu s Adamem Gebrianem a vnuky architektů Thermalu, manželů Machoninových!

Dělají jednu záslužnou věc. Snaží se ukázat lidem, že ta hnusná budova ( co pomalu, ale jistě chátrá a potřebovala by opravit) možná není tak úplně hnusná… ale že tak, jak je navržena, respektuje prostředí, promenádu a má svoje kvality. A hlavně – že si zaslouží víc než plastová okna, papundeklové obklady a soukromou východní klientelu.

Schválně, až někdy pojedete do Karlových Varů a Thermal zrovna nebude zářit pod reflektory, plakáty a červeným kobercem, bude tam stát sám. Ošklivý, ošuntělý, smutný, chátrající…

Rostislav Švácha, historik umění, o Thermalu jednou v lidovkách řekl: “Víte, oni nechali zbourat kvůli hotelu celou secesní čtvrť, Mattonniho vilu, školu.. ale to se tak v šedesátých letech dělalo po celém světě. V Británii, v celé Evropě… Byla to doba buldozerového urbanismu. Architektury 19. století si nikdo nevážil”.

Měli bychom si my víc vážit brutalismu? Můžeme si ho vůbec vážit, když je spojen s tak nedávnou (a nelibou) minulostí? Líbivý styl to není. Ale i nelíbivá architektura, stejně jako jakákoli jiná, má svoje dobré i špatné architekty, svoje hrozné i skvělé realizace a tahle karlovarská patří podle mě k těm nejlepším, co u nás v tomhle stylu vzniklo.

Jestli bych chtěla, aby některá ze staveb tohoto stylu důstojně přežila a dočkala se hezké rekonstrukce, tak je to právě hotel Thermal…

Co se s ním stane?

Marie a Honza, vnuci manželů Machoninových, založili iniciativu respektmadam.cz, jehož cílem je dosáhnout důstojné rekonstrukce Thermalu, tak, jak si stavba této architektonické hodnoty zaslouží a potřebuje a nerozprodávat ji z profitabilních důvodů po kouskách.

na instagramu můžete sledovat #ripthermal a @respektmadam

Top 5 zajímavostí

• Celý komplex byl od začátku zamýšlen a navržen přímo pro Mezinárodní filmový festival
• bazén měl mezi 28-29°C a byl napájen termální vodou z pramene.
• manželé Machoninovi se inspirovali díly Le Corbusiera a soudobým britským brutalismem
• budova nabízí mnoho teras, zcela prosklených či volných prostor a také odlehčujících prvků, které bylo architektonicky skutečně náročné zpracovat – např. Velký sál – válec, dotýkající se zvenku země pouze na jedné konzoli, bazén vysoko na kopci nezasahuje do prostoru, naopak se stává dokonalou součástí krajiny a umožňuje překrásné výhledy.
• výstavba trvala od r. 1967 do roku 1977. Zdržení bylo kvůli zjištění průsaků podzemní vody. Deset let a dvě politické situace jsou na to, aby stavba zůstala stylově čistá, sakra dlouho. Ale povedlo se.

jo, a kdybyste se chtěli podívat na záznam prohlídky, tak ZDE 🙂

Vzala jsem si do Varů nové šaty. Protože vím, jak krásné jsou v Karlových Varech kolonády, poprosila jsem manžela, aby mě cvakl promo fotky šatů. Respektive – šatů ušitých z látky, na které byla natištěna jedna moje abstraktní malba, kterou jsem malovala loni v létě.

Díky atelieru Zuzany Veselé za zhotovení šatů a Lolop handmade za doporučení na tiskárnu. 🙂 Jsou z toho ty nejhezčí a nejpohodlnější letní šaty, jaký mám.